Rychnov je pro Remigia „Remajse“ Machuru srdeční žáležitostí

: AUTOR: Pavel Kumpošt; RUBRIKA: Atletika; ZVEŘEJNĚNO: 30. červen 2024

RYCHNOV N. K. / PRACHOVSKÉ SKÁLY – Legenda z Rychnova, jeden z nejlepších atletů československé historie. Věřící, zásadový a stále vtipný člověk. Byl pokládán za černou ovci socialistické atletiky. Nebyl v Pionýru, SSM, v KSČ, byl naopak věřící a otevřeně se křižoval. Říkalo se o něm, že je samorost. Na nedávno skončeném ME v atletice si určitě každý Rychnovák 50+ zavzpomínal na světové výkony našich slavných rodáků, jakým byl Josef Kubeš a především mistr světa a Evropy Remigius MACHURA (64), který pokračuje v rozhovoru pro on-line deník Sport Rychnovska.

Zavzpomínejte na Rychnov, bydleli jste na zámku, na jakou zdejší školu a následně střední jste chodil? „Já se narodil na rychnovském zámku, a když mě bylo devět, přestěhovali jsme se na Draha. Chodil jsem na "chlapejdu" a pak dva roky na Pelclovo gymnázium. Pak už jsem šel za sportem do Prahy (třetí ročník Remigius absolvoval na Gymnáziu Nad Štolou, pak přestoupil do 4. ročníku večerního gymnázia a tam odmaturoval - pozn. redakce).“

NÁRODNÍ REKORD ve vrhu koulí, který vytrval 30 let (!) vytvořil Remek 23. srpna 1987 a měřil 21,93 metru. Foto - 3x Archív Remigius Machura

Jaké to bylo v Praze v 16ti letech se osamostatnit? „V prvních chvílích zábavné „dobrodrůžo“. Pak vystřízlivění, ale nic co by se nedalo zvládnout, protože mamka neustále pomáhala zajišťovat základní potřeby. Když jsme přijeli v pátek v 19 hodin "Varšavákem" domů, tak bylo navařeno, napečeno, mamka nám vyprala, vyžehlila, vyspravila oblečení a v neděli v 16:10h z autobusáku opět hurá na Prahu. Tak to chodilo dost dlouho.“

KAMARÁDI a spolužáci

Na které spolužáky a sportovce si rád vzpomenete? „Já bych si rád vzpomenul na všechny, ale nějak mi to už nejde. Tak se jim omlouvám dopředu. Na základce to byli J.Rumpela, Z.Jiruška a M.Keďuch z Lokota. Z děvčat zesnulá Irenka Říhová, Eva Hlaváčková. Ze sportovců, kteří mě vzali jako mlaďase mezi sebe, tak celou partu kolem pana Jaroslava Friedricha. Takže Martin Machura, Josef Kubeš, Pavel Hartman, Jirka Radocha, Pavel Kunc, Láďa Rohl, Cvejn a další. Měl jsem kliku, protože aby se mi nesmáli, tak se mi o to víc věnoval brácha, abych je dohnal. Vzpomínám také na sportovce z okolí Rychnova. Z Týniště na pana Jiřího Dostála, Vencu Goldbacha, z Kostelce na manžele Cívkovi, ze Solnice na Jacka Ehla, z Častolovic na našeho olympionika pana Matouška. Také na Květu Kaplanovou z pingpongu, na známe duo učitelů Paštika – Hamáček a na mnoho dalších.“

SEDMKRÁT se stal Remigius Machura mistrem Československa

ŽEBŘÍČEK Remigia Machury

„Vždy jsem reprezentoval Machury, Rychnov nad Kněžnou, Východočechy, Čechy a Čechoslováky. Vždy v tomto pořadí a tak mohu Rychnovákům poblahopřát ke krásnému druhému místu (směje se).“

Kdo Vás vlastně přivedl k vrhu koulí? „Někdy v dubnu roku 1974 mě oslovilo trenérské duo Hamáček-Paštika, že budou školské hry a že jim v mančaftu chybí někdo, kdo by byl schopen pomoci rychnovskému družstvu ve vrhačských disciplínách. Napadlo je, že když můj otec vrhá koulí a bratr chodí do atletického klubu, tak že bych to vzhledem ke své tělesné konstituci mohl zvládnout. Já tenkrát to základní kolo vyhrál, čtyřkilovým náčiním jsem překonal bájnou hranici 10 m o čtyři cm a byl jsem na sebe řádně pyšný. Když jsem to doma řekl otci, tak mě odpověděl: „Umístění dobrý, ale výkon ostudný.“ Pak se zeptal, jestli to s atletikou myslím vážně, a když jsem odpověděl, že ano, půjčil mi dvě knihy, abych si o atletice něco nastudoval. Trenéři mi oznámili, že se mnou počítají i nadále. Mezi řečí zmínili, že okresní rekord mé kategorie drží nějaký Smola a že jeho hodnota je těsně za třináctkou. Máknul jsem, a když jsem ho překonal, tak mi jen tak sdělili, že krajský rekord drží nějaký Krejčí (směje se). A tak jsem opět máknul a opět se mi ho povedlo překonat. Ty výkony mě katapultovali na mistrovství republiky žactva do Prahy a já jsem se vrátil s bronzovou medailí. Bylo rozhodnuto. Ten rok jsem ještě na Vánoční hale žactva vrhl 15,96 m.“

ZÁVODY v brazilském Sao Paulo 1985, reprezentanti ČSSR Táňa Kocembová, Remajs Machura a trojskokan Vlastimil Mařinec

Prozradíte nám, jak se skloňuje vaše neobvyklé jméno? „Remigius se skloňuje podle vzoru GÉNIUS a není to náhoda (směje se).“

Osm medailí pro RYCHNOV

Kolem roku 1975 odjela rychnovská výprava na MČR a překvapením byl ranec medailí. „To už jsem definitivně přešel do skupiny pana Jaroslava Friedricha, kde byli atleti od dorostu výše. Myslím, že naši skupinu odjelo reprezentovat asi 12 kluků a holek a přivezli jsme do Rychnova asi osm medailí. Pan Friedrich nás ale v loňském roce opustil a již nás kontroluje z jiné dimenze.“

NEJVĚTŠÍ úspěchy doma

Mistrovství ČSSR – 1. – 1983, 84, 85, 87, 88, 89, 90, 2. – 1982, 91, 3. – 1979

Halové MČSSR – 1. – 1982, 84, 85, 88, 2. – 1980, 81, 91, 3. – 1978, 89, 92

Halové MČR – 2. – 1993, 3. – 1995, 96, 97

Kdy jste se rozhodl, že začnete vrhat koule profesionálně? „Ve druháku na gymplu, když jsem byl vybrán do střediska vrcholového sportu. Psal se rok 1977. Přešel jsem ze Spartaku Rychnov nad Kněžnou do Vysokých škol Praha.

Zmínil jste kladiváře Josefa Matouška z Častolovic, někdejšího československého rekordmana, v květnu to bylo již pět let, co zemřel, jakou vzpomínku máte na něj? „Naše rodina měla k Matouškovým hodně blízko, protože táta dělal panu Josefovi tréninkového sparingpartnera. V 16 letech se mi v hlavě zrodil plán, že bych na mistrovství Československa dorostu mohl získat tři medaile a to v kouli, disku a kladivu. Protože kladivo nebylo kde trénovat, dohodl mě táta tréninky u pana Matouška v Častolovicích v "písáku". Nezapomenu na můj první trénink, po škole jsem sedl na kolo a jel celý natěšený 9 km do Častolovic. Zde mě pan Matoušek začal vykládat historii kladiva, učil motat struny a připravit si náčiní na závody. Po dvou hodinách jsem sedl na kolo a bez jediného tréninkového hodu jel domů. Když se mě doma otec ptal, jaké že to bylo v Častolovicích, tak jsem na něho nebyl nejhodnější. Nicméně jsem se dostal i k házení a naše spolupráce slavila úspěch. Na mistrovství republiky jsem se předvedl i před svou tehdejší láskou, atletkou z Brna, v plné parádě. Vyhrál jsem ve všech třech vrhačských disciplínách - ve vrhu koulí, v hodu diskem i v hodu kladivem. Navíc jsem byl od slečny náležitě odměněn (směje se).“

ÚČASTNÍK OLYMPIÁDY 1964 v Tokiu Josef Matoušek z Častolovic. Držitel pěti národních rekordů v kladivu. První Čechoslovák, který hodil přes 65 m. Šestkrát mistr republiky. Foto – Archív - ČTK

Na Mistrovství světa 1983 v Helsinkách byli tři Rychnováci (!) vy, váš bratr a pan Josef Kubeš. Co byste řekl o něm? „Pan Kubeš dokázal vystudovat vysokou stavební a je ing. Josef Kubeš. Byl dlouhá léta šéfem Hasičské pojišťovny. Prima člověk, se kterým jsem se na studentské koleji dělil o pokoj asi sedm let. Na závodech jsme pak též bydleli spolu a spolu jsme i něco (hodně) zažili a (hodně) vypili. Na rozdíl ode mě byl nekuřák. Za ženu má bývalou rekordmanku na střední tratě Ivanu.“

Jaký je váš současný vztah k Rychnovu, jezdíte k nám někdy? „Jezdím málo. Dění v Rychnově ale sleduji přes facebook a nebo volám paní Evě, která mi novinky sdělí i s podrobnostmi. Rychnov je pro mě stále srdeční žáležitostí.“

Příště: Děti jsou mé největší úspěchy