RYCHNOV N. K. - Nula medailí a pořádná dávka rozpaků. České atletice se mistrovství Evropy nepovedlo a po šampionátu se tak nabízí otázka, co je špatně a proč se řadě talentovaných závodníků nedaří naplnit potenciál. Do poměrů v české atletice se ne poprvé na webu Sport Rychnovska ostře pustil bývalý Rychnovák, mistr světa a Evropy ve vrhu koulí Remigius Johannes MACHURA (66). Kritizuje vedení Českého atletického svazu, dlouhodobou koncepci, práci s trenéry i přístup k mladým talentům, kteří podle něj často mizí ze scény dřív, než stihnou naplno přejít mezi seniory. A nešetří ani samotné ME, z něhož se podle něj stále více stává „cirkus“ a show za každou cenu.
RODÁK Z RYCHNOVA, jeden z nejlepších koulařů československé historie, halový mistr světa, mistr Evropy a 12-tinásobný mistr ČSSR. Od roku 1997 trenér vrhačských disciplín na Spartě Praha. Už jako dorostenec patřil Remigius Machura k nejlepším v tehdejším Československu. Jeho rekord ve vrhu koulí trval 30 let! Foto - 2x Archív Remigius Machura
„Ve vedení nejen české, ale i evropské a světové atletiky jsou lidé, kteří krom sportu jsou hodně zapojeni i do finančních transakcí okolo atletiky. Potom jsou ovladatelní a podléhají různým radám dělat ptákoviny za každou cenu. Jedněm atletům pouštějí na stadionu hudbu, druhým ne. ME je o sportovních výkonech, které musí atlet předvést v daný okamžik, který je znám minimálně rok dopředu. Pokud jedněm pouštím hudbu, tak je proti ostatním výrazně zvýhodňuji a dělám z ME cirkus. Dělám show za každou cenu. To je jako když povolíte, aby lidé chodili na vážnou hudbu do Národního divadla v plavkách.“
NESMYSLNÁ koncepce a zranění
„Nyní k našim. Pan Sluka (šéftrenér Českého atletického svazu – pozn. redakce) sepíše nesmyslnou koncepci rozvoje atletiky a Předsednictvo ČAS to schválí. Mrzí mě to třeba u slečny Špotákové. Koncepce je postavena na nesmyslných představách, které jsou utopistické. Bohužel se ani tato koncepce nedodržuje a tak nelze vyhodnotit. Nikomu to nevadí."
Bára ŠPOTÁKOVÁ
Při rozhovoru s atletickým expertem panem Machurou jsem se ptal, co vlastně ho mrzí na Báře, vždyť je to legenda, světová rekordmanka v hodu oštěpem, olympijská vítězka? A řekl něco k zamyšlení. „Víte, to je sice pravda, ale dnes je místopředsedkyní Českého atletického svazu a reprezentantů, kteří na ME zaostávali za svými nejlepšími výkony a vypadávali v rozbězích, nebo kvalifikacích se zastávala. Proč? Protože je mimo jiné trenérkou oštěpařky Nikol Tabačkové, která na ME hodila jako elitní oštěpařka pouhých 52,41 m a kolik hází nejlepší vícebojařky? Kolem 52 metrů. Myslíte, že někdo někoho požene k zodpovědnosti? Ne.“ V novinách se už Bára ozývá, že ji vadí odporná kritika. „Pod šéftrenérem Vaškem Fišerem (90. léta) jsme se 50 trenérů sešli, řekli si své názory, pohádali se, ale ráno bylo vše ok a shodli se na reprezentační sestavě. Dnes? Všichni jsou na sebe hodní.“ Ale nechybí právě ta kritika?
„Již od doby předchůdce pana Sluky, pana T. Janků řešíme zdravotní stav atletů, protože je příliš mnoho zraněných a nemocných. Tito dva mamlásci si to vytkli jako jeden z hlavních cílů svého působení. Výsledek vidí každý sám. Nechají si navíc zpracovat důvodové zprávy od lidí (trenérů), kteří svou neodborností tento stav způsobují. Já si přijdu jako blázen. Další odborné rozhodnutí je, že si myslí, že pokud sníží limity na ME, tak že lidé začnou více trénovat. Ne, tak to opravdu nefunguje a opak je pravdou. Navíc ani odbornost trenérů, teď se bavím o vrzích, je na velice nízké úrovni. Je to dáno opět koncepcí ČAS. Pokud nejsem schopen řádně zabezpečit trenéra, tak nemohu od něho očekávat vysokou výkonnost a nemám na něho ani žádné páky. Na druhou stranu je vedení ČAS ochotné zaplatit horentní sumu trenérovi do zahraničí,“ vysvětluje Remigius Machura, který stále trénuje atletiku a vrhy především na Spartě Praha.
ČTYŘNÁSOBNÝ OTEC u rychnovského kostela Sv. Havla. Děti s tátou zleva Remigius, Marie, Johannes a Jitka. Foto – Pavel Kumpošt
KDE jsou talenti - bratři Forejtové, Doležálek, Botková, Dudycha?
„Je to prostě obraz celé naší společnosti: neumíme si stanovit reálné cíle, stanovit reálnou cestu, která povede k těmto cílům a následně nic ani nemůžeme vyhodnotit a následně se pochválit či zkritizovat a popřípadě vylepšit. Nyní nastane následující situace: pověříme pachatele, aby celou věc vyšetřil a předal k soudu ... Budou se opírat o to, že máme mladou generaci a že je třeba jenom počkat. Máme mladé a nadějné atlety. Myslím však, že dopadnou jak generace talentovaných před nimi. Vezmu to na příkladu z talentů na hod diskem: bratři Forejtové, Jan Svozil, David Jarolímek - to jsou medailisté z mládežnických ME/MS. Kde jsou? Velice talentovaná Linda Botková v semifinále ME zaběhla rekord na 40m př. Komu ten rekord, starý dva roky vzala? Nině Radové. Kde je Nina Radová? Kde je ten neuvěřitelný talent Jakub Dudycha, který se byl schopen připravit na tři vrcholy sezóny v devatenácti letech. Běhal 800m pod 1:46 s. na požádání. Co je s ním? A tak dále … To jsou jenom příklady, jak tu s talenty, v rámci SUPERKONCEPCE, zacházíme. Kde je mistr světa juniorů Honza Doležálek z Pardubic, kdy MS vyhrál výkonem cca 79m?“ptá se a uzavírá hodnocení pro Čechy nejhůře skončeného atletického ME Remek Machura.
ATLETICKÉ články na Sport Rychnovska:
